Co vás blog nenaučí

9. srpna 2014 v 18:57 | Julie |  Přebytečné názory
Drahá čtenářko, řidčeji čtenáři, typický uživateli serveru blog.cz,
připravila jsem si pro tebe článek, který se Ti nebude líbit, řekneš si, že to není tvůj případ a že jsem arogantní píča, co neví, o čem mluví, protože u tebe je to samozřejmě jinak.


Ano, jsem arogantní píča a po tomhle serveru už brousím pár let, takže se mi v hlavě utvořil celkem solidní obrázek zdejší sebranky, té opravdu aktivní komunity a než za sebou naplno prásknu dveřma, nedá mi to a shrnu svoje poznatky.

Takže drazí perspektivní blogeři:
1) Pořiďte si život. Je jasný, že blog, stejně jako všechny sociální sítě, je nějaká forma kompenzace. Proto se tu hromadí dospívající holky, které mají pocit, že jim nikdo nerozumí, ale ve skutečnosti se s nima spíš nikdo nechce bavit, protože v mládi přečetly moc fanatsy knížek a jsou s tím otravné.

Já chápu, milé mladé dámy, že ten svět venku je fujky a mnohem složitější a ne tak krásnej jako layout vašeho blogu, ale naučte se s ním vycházet. Je to mnohem důležitější než perfektní blog.

2) Neřešte píčovny. A tím nemyslím, že hrotíte svoje vztahy nebo to, že v 15 nevíte, čím se budete živit. To je v pořádku, od toho blogy jsou. Ale že pořád někoho baví dřenit, kdo má být v autroském klubu, kdo ne, kdo má zdroje u obrázků a jestli je Standa buzna (pokud vím, není)… A že ho to baví ideálně i potom, co z tohohle serveru uraženě odejdete, hehe. Platí výše zmíněná rada. Prostě to tolik nežerte, jde úplně o hovno a všem kromě vás je to u řitě. Protože maj lepší věci na práci.

3) Ne, nebudete spisovatel. Nemyslete si, že v 15/18/20 letech napíšete z jedný vody načisto dobrou knížku. Velmi pravděpodobně nikdy nenapíšete dobrou knížku, už jen proto, že 80 % toho, co dneska vychází, jsou sračky a balast (nemluvě o tom, že vám to asi ani nikdo nevydá a ne, samonákladem se to nepočítá!). Máte sen? Okáčko, jděte si za ním, ale buďte trochu kritičtí a soudní. Mimochodem, spisovatelů, co se tím řemeslem uživí (řemeslo - slyšíte to slovo, jo?), je u nás ku spočítání na prstech jedný ruky. A básníci žijou z invalidních důchodů.

4) Pravděpodobně nejste výjimečný nepochopený génius, ale jenom asociální diviš. A pokud se budete dál zahrabávat ve svý realitě fanfikcí a útrpěnejch článků o tom, jak vám nikdo nerozumí, bude to jen horší. To, co musíte udělat, je přestat fňukat, přestat se vnímat jako oběť (a jo… vyrůst z puberty, ale s tím si nelamte hlavu, to přijde samo) a prostě se začít snažit. Budete se minimálně cejtit líp.

Já vím, já vím, jsem chytrá jako rádio, i když jsem úplně stejně marná, jasný, máte recht. Chápu, že spousta z vás nevyrostla v ideálních podmínkách, vaši rodiče se hádají, možná trochu dost chlastaj, nebo vás i bijou, a vy za to vlastně nemůžete, že jste trochu podivíni, co se upínaj' k vnitřním světům a virtuálním realitám, který vám to pomáhaj přežít. Já to chápu, a i když to vypadá jako hejt, není to hejt.

Chtěla jsem vám jenom říct, že se před světem nemůžete schovávat donekonečna a nechat si kurvit život tím, že jste vyrostli někde, kde to nebylo úplně zdravý (to, abyste si uvědomili, že to tak bylo třeba i ve vašem případě vás možná bude stát pár desítek zlaťáků u psychoterapeuta). Prostě až jednou trochu vyrostete, naserte se, přestaňte fňukat a začněte si užívat, že na vás svět divně čumí. A zatímco bude čumět, běžte mu nachcat do bot. Jde to, fakt.

J.

148 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (264)
Zobrazit starší komentáře

201 Guizmo | 17. srpna 2014 v 13:24 | Reagovat

Ano, na takové věci nestačí chtít, ale musí se umět.

202 Rin Takahara | E-mail | Web | 17. srpna 2014 v 14:43 | Reagovat

1) Pořiďte si život
Ehm, to se čtením fantasy knih souvisí jen okrajově. Jestliže to jsou snílci, nevidím v tom problém, dokud nějakým způsobem nezačnou obtěžovat ostatní, pak už je to na nich. Na blogu je právě nejlepší to, že koho to nezajímá, má křížek a všichni jsou spokojení.

2) Neřešte píčovny
No, tak s někým ty píčoviny řešit musí, netvrdím, že je chci nějak hájit, ale ono to pak trochu svědčí o výchově, když toto musí psát na blog. Navíc to je většinou skupina blogerek od 11 - 13 let, pak je to tak nějak přejde.

3) S tím souhlasím jen tak na 100%. Ano, je velmi nízká pravděpodobnost, že se někdo z těch tisíců píšících stane spisovatelem a prorazí, jenže mi přijde celkem sobecké šlapat po jejich nadějích. Je jedna věc být dobrý a druhá mít podporu od svých kámošek, které ti řeknou na všechno, že je to skvělé. Takhle spoustu píšících, hlavně, blogerek ztrácí naději, protože si můžou říci, že ať udělají, co udělají, stejně to nikdy nebude ono. Zadupeš tím jejich snahu se zdokonalovat. Mimochodem kvalita knih u nás také upadá díky školskému systému, který zadupává nejen inteligenci, ale i individualitu (s tím mám osobní zkušenosti), není pak divu, že to vypadá, jak to vypadá.

4) To je vysoce pravděpodobné, ale alespoň někde jim musíš toto dopřát. ^^

K závěru se tu nechci nijak zvlášť rozkecávat, bez tak, kdo to bude číst, ale tento článek mi přišel tak trochu, že byl psán právě, když autor v sobě nějak více hormonů měl, avšak smysl byl zjevně vyjádřen. Škoda jen těch vulgarit, je to přesnější, ale znak rebelství, sarkasmu a tak nemusí vždy být vulgarismy. ^^

Neber to prosím, že se proti tobě snažím být nějak ofenzivní. :)

203 PaPája | Web | 17. srpna 2014 v 14:51 | Reagovat

Hah, asi si tento článek psala s tím, že to rozvíří vlnu emocí. :D

Ale něco Ti povím, z vlastní zkušenosti. Člověk se sny je mnohem mocnější, než ten, co umí plácat jenom fakty. Jinými slovy... TY tu knihu určitě nenapíšeš. :-)

204 Ang | Web | 17. srpna 2014 v 14:52 | Reagovat

Nasrat se jsem zkoušela... No, s mou povahou to skončilo na policajtech a sociálce, takže se nějakou dobu budu prostě ještě litovat, počkám, až přejde puberta, až přestanu být paranoidní ohledně názorů všech okolo mě na mě a pak si seženu život. :D
Ale tak, iluze jsou důležitý, když se o nich ví.

205 V. A. B. | 17. srpna 2014 v 15:06 | Reagovat

Máš pravdu, jsi arogantní píča. Co si o sobě myslíš? Máš pocit, že napíšeš jeden článek a svět se jako zázrakem spraví? Omyl zlato. To ty bys měla vylézt ven ze svojí přemoudřelé bubliny. Měla by ses starat spíš o svoji hlavu, než se budeš snažit napravit hlavy těch ostatních. Spíš si myslím, že tě těsně před napsáním tohoto nesmyslu někdo vytočil a ty nejsi schopná se mu postavit, nebo se s tím aspoň vyrovnat, tak píšeš ubohý nenávistný článek. Slyšela jsi už heslo: "Žij a nech žít"? Kdybys nechala ty ubohé zmatené a nedoceněné puberťačky, ať se ze svých trápení vypíšou na blog, který čte pár lidí, bylo by ti mnohem líp.

206 Jelen | Web | 17. srpna 2014 v 15:12 | Reagovat

Jo, asi to z většiny bude můj případ. Ale já sem si toho plně vědomá a nesnášim se za to. Prostě už sem pochopila, že nejsem nepochopený génius, atd.

207 Panda | 17. srpna 2014 v 16:04 | Reagovat

Jsi vtipná píča :). Používám pouze slovo, které jsi o sobě prohodila v článku. Nepíšeš to pro ostatní, píšeš to éro sebe, zařiď si svůj život a pak až mluv do ostatních. Jestliže tě má ráda nějaká mladá slečna, odteď nebude mít ráda fantasy knížky, rači se půjde ožrat, ne ? Holka, čtu tenhle blog poprvé ... A naposled.

208 Jeremiáš | Web | 17. srpna 2014 v 16:36 | Reagovat

Fajn. Jdu publikovat další fanfikci.

209 Adla | Web | 17. srpna 2014 v 16:46 | Reagovat

[109]: Souhlasím. Mám to také tak.

Tvůj článek je vlastně docela pravdivý, souhlasím s nečím, ikdyž na můj vkus používáš moc vulgarit, a to není cool ani hezké. K těm knížkám - máš pravdu, že se tím uživit nedá, pokud nenapíšeš nového Pottera. Ale myslím si, že většina píše né kvůli penězům ale kvůli tomu, že ho to baví. Psát se má z lásky.
Nedávno jsem také četla článěk o dětských spisovatelím, píší, vydávají knížky (a ne na vlastní náklady) a jsou úspěšné. Co člověk nezkusí, neudělá.

210 Créatio | Web | 17. srpna 2014 v 18:54 | Reagovat

Absolútne nesúhlasím s týmto tvojim "článkom".

211 Storycollector | Web | 17. srpna 2014 v 19:01 | Reagovat

Hm

212 Michal | Web | 17. srpna 2014 v 19:12 | Reagovat

Fascinuje mě ten moderní jazyk pravé nejmoudřejší dámy :) Asi jsem stará škola, ale tohle je trendy cool či boží oslovování jiných lidí a argumentace?

213 Schuichi | Web | 17. srpna 2014 v 19:56 | Reagovat

Chápu, že nenávist je taky forma slávy, plno lidí si na tom snaží založit svou kariéru, protože to je snadné, ale tohle bych zadal jedině jako povinnou lekci komedie, tohle opravdu stojí za to! :D "fujky" mě dostává :D -_-

214 K. | 17. srpna 2014 v 20:10 | Reagovat

Hahaaaa, tento článok ma dostal. Vlastne, je to všetko pravda, sama som zvykla písať články tohoto typu a sama si myslím to, čo tu píšeš, ale...ja som sa zase naučila, že veci sa dajú hovoriť oveľa, oveľa miernejšie a potom to ľudia aj prijmú normálnejšie a  možno si to aj vezmú k srdcu. Toto ti každá naivná pipka, čo má 12 rokov, práve sa rozišla s ,,tým pravým" a ide písať knihu, ktorú budú mať v každom newyorskom kníhkupectve ako nr.1 zvysoka oserie...But nice try, though :)

215 Lucie Strnadová | Web | 17. srpna 2014 v 21:39 | Reagovat

Bez těch sprostých slov by to asi nešlo, že? Jinak ten článek je podobní mnohým článkům co jsem si na blogu přečetla. Moji fantazii mi nikdo brát nebude. Jinak je to tvůj názor já ti ho brát nebudu. Jinak psychoterapeuta jsem opravdu nikdy nemusela vyhledat(mnohých případech ti nepomůže, a ještě z tebe vycucá prahy), a to mě dokonce fyzicky i psychicky šikanovali. To co tu píšeš je malichernost.Nejspíš jsi chtěla vyvolat vlnu nových komentářů. Gratuluji tohle se ti povedlo, ale jak už jsem psala nahoře je to jen tvůj názor napsaní moderním jazykem naší generace...nic víc nic míně. Měla by sis zapamatovat, že sny a fantazii nám lidem co milují tento žánr bohužel nevezmeš. Jsem na to pyšná, že mám fantazii na psaní knížek...

[210]: Jinak souhlasím...čtení tohoto článku beru jako nutné zlo.

216 Lucie Strnadová | Web | 17. srpna 2014 v 21:41 | Reagovat

[209]: Jinak souhlasím z tím, že kdo píše knížky pro veřejnost nepíše pro peníze, ale z  lásky. Mě baví psát příběhy, ale dělám to jen tak...protože mě to baví... :)

217 NH | 17. srpna 2014 v 22:09 | Reagovat

To co jsi napsala mi přijde úžasný. Tak trochu krutá realita. Ale pravda no.. :D

218 Niki | Web | 17. srpna 2014 v 23:14 | Reagovat

Úžasnej článek do rubriky "Koho to sakra zajímá?" - fakt si myslíš, že to bude pro někoho něco znamenat? Páni, strašně mě to sebralo! Asi to úplně změnilo můj život! Je blbý, že blog.cz tenhle článek strčil na úvodní stranu a proto se ti návštěvnost vyhoupla do nebeských výšin... na druhou stranu poslední dobou se tam objevuje tolik kravin...

219 kE | Web | 17. srpna 2014 v 23:35 | Reagovat

Máš nádherný blogýsek :)
jukneš na můj? :-*

220 grey.t | E-mail | Web | 18. srpna 2014 v 0:06 | Reagovat

1) A není to vlastně jedno, jestli si budu svoje komplexy, ať jsou už jakékoliv, kompenzovat na blogu psaním článků, nebo tím, že si budu každý víkend vymývat mozek z hlavy hektolitrem alkoholu? Většina lidí si něčím něco kompenzuje... třeba charitativní činností.
2) Když mám nějakou  zálibu, holt se musí počítat s tím, že to budu prožívat se vším všudy. Kraviny se řeší i mimo blog a tvoří pravděpodobně mnohem větší část mezilidské komunikace než cokoliv jiného...
3) To by si uměl říct každý. Je jasný, že pravděpodobnost je malá, ale mnohem lepší a výstižnější by mi přišlo: "Ne, nejsi spisovatel"
4) Nepochopený génius a obyčejný asociál... no, to někdy dost záleží na úhlu pohledu. Navíc se to zas tolik nevylučuje... a na každém člověku je něco výjimečného a nepochopeného, řekl bych. Pokud na někom ne, je mi ho líto.

Ale jo, na tom článku trocha pravdy bude ;) Minimálně to, že psaním článků na blog se v životě moc neposuneme... většinou.

221 Johnny Násilník | Web | 18. srpna 2014 v 2:22 | Reagovat

lidi, vy ste fakt čuráci

222 Robka | E-mail | Web | 18. srpna 2014 v 6:48 | Reagovat

A mi se skoro víc než článek líbí ty komentáře.:-) Asi si šlápla do hodně velkého lejna a ono to tu začíná dost smrdět.

223 Schmetti | E-mail | Web | 18. srpna 2014 v 8:13 | Reagovat

Hurá! Konečně článek, co je drsný jako okolní svět, realita. Nikdo se s nikým mazlit nebude, člověk se musí bránit a bojovat :-)
Ale ne se vším souhlasím, je prostě koníček psát. Ať už fanfikce nebo cokoliv jiného. Blog je zábava. Člověk má možnost ukázat, co umí, co ho baví. Takže bych to takhle neodsuzovala. Ale žít blogem samozřejmě nejde.

224 Schmetti | E-mail | Web | 18. srpna 2014 v 8:25 | Reagovat

Navíc! Sama jsi na blogu a píšeš články, tak podle tohoto svého by ses asi měla napravit, ne? ;-)
A tento článek člověka dostane do stavu demotivace. Lidé by podporovat druhé, což je důležité, aby šířili dobrou energii, alespoň tak si myslím ;-) :-) Zato ty je pošleš do zadků a šíříš negaci. Možná by sis měla zamést svůj kobereček :-)

Pokud jsi článek psala jako provokaci, povedlo se.

225 Lúthien | Web | 18. srpna 2014 v 8:43 | Reagovat

Hm, hm. Myslím, že cílová skupina, které byl článek určený, se akorát naštve a ještě víc zatvrdí. A později, až trochu vyrostou, napíšou podobný článek sami :D Někteří blogeři by asi fakt potřebovali začít žít život. Naštěstí si myslím, že spousta lidí prostě dělá blog s radostí, jako svůj koníček a nemají potřebu řešit nějaký blbosti...

226 Terka | E-mail | Web | 18. srpna 2014 v 9:29 | Reagovat

Dobře, možná se uzavírám před světem, možná bych potřebovala žít normálně, ale to prostě nejde, miluji blogování. A jsem introvert. Tím se snad trochu vyjasňuje fakt, že si s lidmi raději píšu než-li mluvím. No a? Já stále věřím, že tu knihu vydám a víra v sebe je něco, co je mnohem důležitější než cokoiv jiného. Je mi jedno, že nikdy neprodám deset miliónů výtisků, ale aby řekla pravdu, budu ráda, když si mou knihu koupí alespoň dva lidi. :)

Tyhle články mi vadí, promiň. Četla jsem ho ještě předtím, než se objevil na titulce, ale neměla jsem chuť ho komentovat. Až teď jsem se k němu rozhodla vyjádřit. Při čtení jsem si vzpomněla na to, jak se mi můj otec snaží vsugerovat totéž a tohle podceňování mi vadí. Když o lidech nic nevíš, nemůžeš se do nich starat. Neznamená, že když nemáš chuť blogovat, jiní ji nemůžou mít taky. Neber ostatní sebou a nech nás dělat to, co nás baví. A hlavně - nepodceňuj.

Ale jako chápu. Už v profilu máš napsané, že jsi provokatérka, takže pokud jsi trvale neskončila, pravděpodobně v tom budeš pokračovat.. je od tebe hnusné takhle ničit lidem sny, i když jsou u některých neuskutečnitelné, přesto jsou to sny a ty nemáš právo je ničit. Ti lidé si ty sny zničí sami, nemusíš jim v tom pomáhat.

227 Julie de Dejvice | Web | 18. srpna 2014 v 11:00 | Reagovat

Ahoj všem,
děkuju moc za všechny komentáře, jsem ráda, že v tolika z vás vyvolal článek tak silnou odezvu, že jste měli potřebu reagovat. Bohužel, vrátila jsem se teď po třech dnech offline a není v mých silách odpovědět na každý jednotlivý komentář, takže pouze uvedu na pravou míru pár opakujících se tvrzení, kde jsem zřejmě v článku nebylo dost explicitní, a mohlo proto dojít k nějakým nedorozuměním.

1) Neházím všechny blogery do jednoho pytle a uvědomuju si, že spousta lidí do této kategorie nespadá. Jim ale nebyl článek určen a publikum, kterému určen byl, moc dobře ví, že mluvím k němu. Jde o jakousi typizaci, generalizaci a je jasné, že ne každý naplňuje všechny charakteristiky, nebo naopak, že kdo některou z charakteristik naplňuje, do tohoto stereotypu nutně nespadá. Ale znáte to o těch potrefených husách, ne?

2) K řešení píčovin: Bylo myšleno píčoviny vztahující se k blogosféře a zdejší komunitě, tedy věci naprosto virtuální, od reálného světa naprosto odtržené - typické žabomyší války mezi blogery. To, že si lidé na blogu řeší zdánlivé píčoviny ze svého života, proti tomu ani slovo. Taky mám kolikrát chuť blogovat o tom, že jsme si osolila kafe a přetrhla se mi tkanička.

3) 99,9 % lidí zde nikdy nenapíše slušnou knihu, protože nemají sebekritický náhled a tedy chuť a potřebu se zlepšovat. Tady na blogu jsem narazila na 2 nebo 3 skutečně talentované lidi, kteří mají šanci napsat něco super a moc bych jim to přála, ale ti se tomuhle popisu vymykají - mají svůj život, který je občas sice složitý a pokroucený, ale neupínají se k blogu jako ke grálu a mají ho skutečně jen jako platformu pro odklad slovní hmoty. Ono totiž bez skutečných a ryzích zážitků těžko budete psát uvěřitelně.

Rozhodně ještě jednou díky za všechny souhlasné i hejterské komentáře, výborně jsem se při čtení bavila. Tohle téma ve mě hnilo dlouho a jsem ráda, že jsem si ho schovala na konec své blogovací éry tady na blog.cz. Předposlední článek a taková krásná odezva. Díky a brzy na shledanou v lepších časech.

J.

228 sarush ef | Web | 18. srpna 2014 v 12:16 | Reagovat

Souhlas.

229 ones | 18. srpna 2014 v 12:41 | Reagovat

Nejvíc se stejně směju na těch co píšou jak s tím strašne souhlasí, přitom oni mají přesně takovej blog o jakým je tenhle článek..

230 Monica Otmili | E-mail | Web | 18. srpna 2014 v 21:54 | Reagovat

Souhlasím i nesouhlasím, záleží jak v čem. Konkrétně bod po bodu to rozepisovat nebudu(né proto, že bych díky tomu potvrdila bod č. 2 - otevřeně přiznávám že sračky řeším a nahlas to píšu z důvodu, že to je pravda a ne z důvodu "chci se odlišit tím, že si to přiznám;" sračky řešíme ať už na netu, tak v tom životě venku),komentářů je tu dost. Víceméně to napsali ostatní za mě. Nicméně i tak vypíchnu to samé, co Matthias - že je člověk aktivní na netu neznamená, že život venku nemá. Protože ten život venku často řešíme skrze internet, ať už si na facebooku domlouváme srazy, nebo zjišťujeme, na jaký koncert půjdeme za půl roku, protože na všechno nevisí plakáty po městě. Koneckonců sedět doma jen na zadku znamená, že by polovina dnešních blogerů neměla o čem psát a že se mlátí prázdná sláma, to si uvědomuje 90% z těch, kteří to myslí aspoň trochu vážně.
Díky působení na Blog.cz sleduju, jak se spousta blogerů vyvíjí, právě z onoho "nikdo mi nerozumí, toto je mé útočiště, kde se vlastně schovávám." Pokud člověk bloguje déle, zjišťuje, že píše nikoliv pro sebe, ale pro druhé, tím pádem se spousta "uliťáků" osmělí a brzy vylezou a začnou se prezentovat. Spousta začínajících literátů (slovo pisálek nepoužiju, páč mi připomíná slovo "pisoárek" a tím pádem brněnskou zastávku Pisárky) díky blogu pochopí, co dělá dobře/špatně a buď se začnou vyvíjet, nebo pochopí, že to pro ně není a onen spisovatelský sen postupně upadá.
Proto se mi trochu zdá, že tvůj článek nehodnotí aktuální situaci blogerů (aspoň těch, kteří jsou vidět), za pravdu bych ti dala v roce 2009 a 2010.

231 Berenika | E-mail | Web | 18. srpna 2014 v 23:15 | Reagovat

A mě se to prostě nelíbí. Každý má život. Většina blogerů chodí denně do školy a to, že na odpoledne ztvrdnou u počítače na tom nic nezmění. A pokud nemají život, který by za něco stál? Blog je možností, jak ho začít žít. Najdete si přátele, můžete se s nimi začít stýkat a z blogu je realita. Většina lidí potom začne mít realitu radši a pokud je nebaví blogovat pro ostatní místo pro sebe, tak většinou blogy opustí. To asi neplatí pro někoho, kdo je tu od roku 2008.

Druhý bod se mě úzce dotýká. Asi ses smířila s krutým světem nebo prostě rezignovala na možnost změny... a nebo jsi anarchistka. Protože pokud by se člověk neozval, když jiný začne porušovat pravidla, tak by pravidla porušoval každý. A k čemu by potom bylo mít "autorský klub," když by v něm nebyly autorské blogy? Ostatně netuším, proč vznikl celý tento článek, když sama porušuješ i pointu druhého bodu.

Ne, nebudete spisovatel... Jo. Škoda, že nemáš stroj času a nemůžeš se přenést do mládí Tolkiena nebo třeba Martina, mohla bys jim to taky říct. Každý někde začínal a blog je dobrý začátek. Je v tomhle bodu prostě závist nebo něco horšího?

Ne každý je také oběť. Tohle nedokážu chápat jako článek o aktuální blogerské komunitě, ale jako výčet autorčiných komplexů a nesplněných snů. Bez urážky.

232 :) | 19. srpna 2014 v 2:02 | Reagovat

Lidé evidentně nečtou komentáře a když už se tak rozohní, tak neznají ani jméno autora jimi tak nesnášeného článku...

Směšné.

233 janyx | 19. srpna 2014 v 9:34 | Reagovat

Oh, jak přesně, skoro až puntičkářsky mi mluvíš z duše...bohužel házíš perly sviním, protože lidem, kterých by se tenhle článek měl dotknout a trochu je proplesknout chybí objektivní nadhled a ať bys uvedla třeba tři zadky argumentů, ani to s nima nehne. ..prostě si k tomu musí dospět sami..

234 Lukáš | Web | 19. srpna 2014 v 18:39 | Reagovat

[229]: to samo o sobě ještě neznamená nic :)

235 Limonáda. | Web | 19. srpna 2014 v 19:54 | Reagovat

Vystihla jsi uplně to, co jsem chtěla vždycky napsat ale neměla jsem na to tolik odvahu :)

236 Desirée Lydon | Web | 19. srpna 2014 v 20:13 | Reagovat

A jakpak prosímtě můžeš vědět, kolik procent se (ne)stane spisovateli? Ehm, sama jsi prolétla pár blogů a je možné, že si narazila na lepší a horší, což je pochopitelné, ale neházej všechny do jednoho pytle. Nešlapej lidem po snech, ať už jsou uskutečnitelné nebo ne. Sice píšeš, abychom neřešili píčoviny, ale přesně toho děláš svým článkem. Mimoto taky nechápu, proč se ve tvém "článku" objevuje tolik vulgarismů. Prosím, ať si každý na svém blogu píše jak chce, ale mně (a rozhodně nejsem sama) připadáš jako primitiv, který není schopen volit lepší slova. Místo na hlavní stránce blogu mohl dostat mnohem lepší článek než je tvoje snůžka hovadin.

237 Terka | E-mail | Web | 19. srpna 2014 v 21:11 | Reagovat

[227]: Když jsi to takhle vysvětlila, vlastně nemůžu jinak než souhlasit. Tvůj článek jsem četla ještě předtím, než se objevil na titulce (jak jsem psala v předchozím komentáři) a podruhé už jsem ho nečetla, takže se omlouvám, pokud jsem někde zareagovala jinak, než to bylo myšleno, ale ten komemtář jsem tam potřebovala napsat. To jen tak na okraj. :)

Přesně, potrefená husa se vždycky ozývá. :)

Jo, tohle je fakt. Taky mě štvou ty žabomyší války, apod. Třeba když si lidi stěžují, že se v LK nebo v AK nic neděje, přitom tam pro ně blogeři chystají tolik projektů a oni se na to jen vykašlou. To mě štve.

Snížila bych to na osmdesát až sedmdesát procent, takhle bych to nepřeháněla. Na blog.cz je plno blogerů, kteří mají potenciál vydat knihu. Ale třeba mě štvou dvanáctileté až třináctileté holky, co napíší JEDNU povídku a hned o sobě prohlašují, že budou spisovatelky,.. přitom tam z větší části píší milion chyb, povídka nemá hlavu ani patu,.. tedy hlavně u těch začátečnic. Ale pamatuji si, jak jsem od dvanácti let psala jeden příběh, který jsem chtěla vydat - kdyby se tak stalo, zahrabu se pod zem nebo chodím kanálama. :D

Když jsem si pročetla tvůj komentář, už mi nepřijdeš tak blbá, naopak. S některými tvými názory se ztotožňuji, to jen předtím mě to rozrušilo, protože mi to doslova a do písmene připomnělo to, co mi často říká taťka.

Měj se pěkně :)

238 Sebian | Web | 19. srpna 2014 v 22:12 | Reagovat

Skvělý článek. Humor, kterým je to psané mám ráda. Pobavil mě a zároveň musím souhlasit!

239 Ells | Web | 20. srpna 2014 v 1:00 | Reagovat

Nevím, ale teď mi spíš přijde, že komplexy si léčíš ty. Minimálně to fomra tomu odpovídá. Ale je mi to jasný... Mám zaklapnout knížku, popř. noťas, které podle tebe jako každý jiný knižní bloger NIKDY neodkládám a mám se jít zlít pod obraz jako většina mých vrstevníků. Jo, to zní fakt fajn.

Všechno má něco do sebe a pokud blogování o knihách dovede člověka k vlastnímu spisovatelskému počinu, já to jenom shvaluju. Podle mě není spisovatelským cílem, aby pronášela jedno moudro za druhým, ale abych lidem předala radost ze čtení, aby neseděli u tý pitomý bedny, ale místo toho zapojily i svou představivost. Jo, tohle je ten zasněný život, který jen tak mimochodem tak docela nechápeš.

A s tím géniem bych se hádala. Nemůžeš někoho posuzovat jen na základě toho, co napíše. Vsadila bych se, že nejméně čtvrtina takových blogerů má velmi chytré hlavičky, které se díky blogu jednou dopracují přesně tam, kde by měli být.

a že vypadám jako další fanatická puberťačka? Let's see, já ti říkám, že u blogu vydržím se svými "komplexy" ještě pěkně dlouho. A fakt se směju tomu, že bys třeba takového novodobého Tolkiena poslala, jak ty říkáš do pí... Neposuzuj, když nevíš. Ale tvůj názor ti brát nebudu, nejsem jako ty.

240 Miky - cherlloyd.blog.cz | Web | 20. srpna 2014 v 10:50 | Reagovat

[239]:souhlas :))

241 Anda | Web | 20. srpna 2014 v 11:47 | Reagovat

Jo, jo, bloguju už asi šest let, vystřídala jsem hromadu blogů a začínala jsem přesně tak, jak píšeš. Řešila jsem p*čoviny a chtěla napsat knihu (po čase jsem zjistila, že by ji lidi používali spíš na utírání prdele).
Ale bylo to špatně? Psala jsem anonymně, takže i když to byly sračky, lidi nevěděli, kdo je píše. Po čase mě to přešlo, blog jsem smazala a začala z novu, s čistým štítem. Podle mě není na škodu si něco zveřejnit, napsat, mít sny a chtít si je splnit. Ale všeho s mírou.

242 Anička | E-mail | Web | 20. srpna 2014 v 17:10 | Reagovat

Svatá pravda, knihu jsem napsat vždycky chtěla :D Ale i tak je to celé pravdivé :))

243 edithhola | E-mail | Web | 20. srpna 2014 v 21:14 | Reagovat

A kam zařadíš mě? Začala jsem blogovat až poté, co jsem utrácela pár let za terapii. Začala jsme blogování jako autoterapii a z toho vzešla knížka. Jeden čas jsem aktivní komunitu na blog.cz získala pro psaní pohádek a ilustrací k nim a vydali jsme sborníky jako charitativní projekty pro Nedoklubko. Z některých jsou mí přátelé a vídáme se i osobně. Bloguji dál, i když aktivně na jiném portálu, ale tady na blog.cz mám pořád několik blogů, které používám pro články, o tom co mě baví, sem tam o tom, co mě štve nebo na co myslím... Trochu všechno jinak, než píšeš a v Tvém článku jsem viděla nějaké myšlenky, dokud nepřišel konec asi v tomto smyslu: Seberte se, udělejte něco se svým životem a jděte světu nachcat do bot? Tak to se obávám, že to je teprve na terapii... Ale máš pravdu, že je kravina (u tebe pí...), že Ti sem všichni píšeme komentáře a čteme takový zlý text napadající druhé, místo abychom tvořili něco ušlechtilejšího na svůj blog nebo šli prostě umýt podlahu. Ale návštěvnost Ti to přineslo a o to jde, ne:-)

244 King Rucola | E-mail | Web | 21. srpna 2014 v 1:01 | Reagovat

Tak si si halt uľahčila a my zostaneme v svrabe. Nespadni  trónu, dobrú cestu poblogovú. Kam ideš vlastne?

245 ˙M | 21. srpna 2014 v 1:47 | Reagovat

[244]: !!! ???

246 King Rucola | E-mail | Web | 21. srpna 2014 v 6:46 | Reagovat
247 ?! | 21. srpna 2014 v 16:02 | Reagovat

[227]: Ad 3, asi nám ty dva tři neprozradíš, co?:)

248 :) | 21. srpna 2014 v 23:30 | Reagovat

Už tu jsou i pseudocelebrity.
Jen jednu otázku - kdo vás to nutí číst a reagovat?

249 Pražský poděs | E-mail | Web | 22. srpna 2014 v 1:55 | Reagovat

Já s tebou nemůžu nesouhlasit. Konečně to někdo řekl na plnou hubu. Po přečtení toho, co jsi napsala, se u mě dostavil takovej fajn pocit. Nevim proč, sem zcela střízlivá, takže ti za ten pocit můžu jenom poděkovat...

250 ˙M | 22. srpna 2014 v 14:50 | Reagovat

[246]: Tvůj komentář rozhoupal mojí židli, div že jsem z ní naspad'! Nečetl jsem sice všechny zde pod článkem, ale tenhle považuju ve své údernosti a stručnosti za nejvýstižnější. I ta věta s otazníkem na konci je moc důležitá! Nikdo jinej tu, pokud se nepletu, stejnou otázku nepoložil.

U každý kritiky je v psychologický rovině pro její objekt podstatný to, zda je zároveň i sebekritikou, či "aspoň" poučeným, láskyplným zřením chyb toho druhýho. Přirozenou reakcí objektu kritiky je totiž vnímat ji jako nadřazenou pozici někoho nafoukanýho, stejně tak jako jsou mnohé plané lichotky brány, jakože nás někdo chápe a rozumí nám.

Uznat kritiku však zdaleka samo o sobě neznamená, že jsem se někam dál posunul. V podstatě může být lepší poněkud se mýlit, ale jít dál tvrdošíjně za svým, než sama sebe přesvědčovat kecy, který se nikdy neproměněj v opravdový činy.

Život je tam venku, život je i uvnitř. Obrazovka může být v lepším smyslu jen snažším způsobem, jak se k obojímu oklikou propracovat. Kdo nevěří, dojde k tomu stejně jednou sám, ale to už může být taky pozdě.

251 dneminoci | Web | 23. srpna 2014 v 21:40 | Reagovat

Nejdřív jsem váhala, jestli se mám vůbec zapojit do "války o Moskvu", ale jsem až moc velkej flegmatik, tak ti řeknu jen jedno: "Řízlas do živýho a to se mi líbí. Ani nevím, jestli souhlasím nebo ne, každopádně ti jen chci říct, že takhle od srdce napsaný článek už jsem hodně dlouho nečetla. Kdybych tě znala osobně, už bych tě zvala na kafe :D"

252 Bee | Web | 24. srpna 2014 v 15:11 | Reagovat

Máš naprostou pravdu, ikdyž můj případ, že chci být spisovatle to fakt neni :DD Zkoušela sem se blogu zbavit, ale prostě to nejde vždy se vrátím...Protože ikdyž na něm dělám jen kraviny....Nemusim myslet na okolní věci...na ty problémy...Dřív sem byla strašný pako neměla sme kamarády a teď aspoň mám snažims e to nějak nakombinovat...život a blog a přednější je prostě život takže když něco na blog nepřidám svět se neposere :DDD Kdybych měla kluka hned se věnuju jemu a svému životu :DD

253 afred | Web | 27. srpna 2014 v 23:57 | Reagovat

Julie, parada. Nejprve sem chtel neco smysluplneho napsat, ale kdyz vidim pocet a obsah komentu... Nezbyva nez dodat, ses dobra, pekne si je nasrala, porad to jeste umis! Pojd na pivo...

254 Blacky | E-mail | 28. srpna 2014 v 6:52 | Reagovat

mám blog, pridávam články, nečakám, že budem slávny spisovateľ. Na úvod. Ďalej príliš veĽa vulgarizmov, urážok. a nakoniec... Sama máš blog, dievča, vodu kážeš víno piješ.

Potuluješ s apo blogu už dáky ten čas? a ty  napíšeš, že sú to malé hlupane, ktoré s apotrebujú vykecať?  A koľko že máš rôčkov? šesdesiat? PodĽa tvojho slovníka asi ani nie..

Ja mám dvadsať päť. píšem od svojich štrnástich, blog vediem posledný rok, čo som na materskej. čisto amtérske poviedky. A urážam niekoho, kto si vypisuje pocity?

Zrejme ťa niekto vytočil, a ty si ako adolescent a infantil využila tento útok, aby si sa vykecala, tak ako dievčatá, ktorým sa tu posmievaš.

rada pre teba poupátko: dospej a potom môžeš dávať rozumy malým žabkám, ktoré to majú pravdepodobne v hlave viac v poriadku ako ty. Lebo nekadia od vlastného pisku.

NEmôžeš sa posmievať blogerkám, a pritom byť sama jednou z nich. To je na smiech.

255 Blacky | E-mail | 28. srpna 2014 v 6:52 | Reagovat

mám blog, pridávam články, nečakám, že budem slávny spisovateľ. Na úvod. Ďalej príliš veĽa vulgarizmov, urážok. a nakoniec... Sama máš blog, dievča, vodu kážeš víno piješ.

Potuluješ s apo blogu už dáky ten čas? a ty  napíšeš, že sú to malé hlupane, ktoré s apotrebujú vykecať?  A koľko že máš rôčkov? šesdesiat? PodĽa tvojho slovníka asi ani nie..

Ja mám dvadsať päť. píšem od svojich štrnástich, blog vediem posledný rok, čo som na materskej. čisto amtérske poviedky. A urážam niekoho, kto si vypisuje pocity?

Zrejme ťa niekto vytočil, a ty si ako adolescent a infantil využila tento útok, aby si sa vykecala, tak ako dievčatá, ktorým sa tu posmievaš.

rada pre teba poupátko: dospej a potom môžeš dávať rozumy malým žabkám, ktoré to majú pravdepodobne v hlave viac v poriadku ako ty. Lebo nekadia od vlastného pisku.

NEmôžeš sa posmievať blogerkám, a pritom byť sama jednou z nich. To je na smiech.

256 ... | 30. srpna 2014 v 11:22 | Reagovat

Konec se chýlí
Nesporný pokrok
Slz krokodýlích
Rozlil se potok

Z ostudy kabát
Slušívá nejvíc
Holky já nerad,
Nejsou-li z Dejvic

Ještě trochu, Julie
Ještě aspoň trochu!
Sic se někdo zabije
Nebo skončí v lochu

257 Ferdinand. | Web | 3. září 2014 v 22:13 | Reagovat

Krutá a zároveň vtipná pravda.

[256]: :33

258 Karola | 7. září 2014 v 14:06 | Reagovat

[208]:Zabil!

259 velbloud | E-mail | 13. září 2014 v 6:51 | Reagovat

hej hej ve spolek klidecek, tady admiral velbloud a tohle je primej rozkaz nebo na vas poslu armadu pesolidi co prdej atomovky. trochu ucty kdyz uz nam ten svet konci ne? dyt to cely byla jenom inscenace, booze. tak snad se to v dalsi serii uz obejde bez souloze mimo vlastni loze drog vrazd protoze by pak nevyzbyl cas na kamose kdyz mi zrovna do ucha neseptas ze me rada kouse-
pššššššššššššššt
rosi maso jsem jeste nemel ale nedam si diky ja radsi ohnivy lisky ani skytavku ja nerad takze alkohol taky vyskrtnout z rekreacniho seznamu.

tak jo, jdu se nazrat, zdarec

260 Jožínnie z Bážin | Web | 25. září 2014 v 15:01 | Reagovat

True masterpiece, sestro ve zbrani:-D... btw, něco na ten způsob sem si myslela téměř ihned po tom, co sem v nějakym blackoutu přihlásila Bažinu do AK:-D

261 Snake | 25. září 2014 v 22:27 | Reagovat

Nejsi arogantní píča a navíc máš pravdu.

262 Scrat | E-mail | Web | 3. října 2014 v 16:40 | Reagovat

261 komentů! Gratuluji :-) Málem jsi překonala i Yuri!

263 dashenecka89 | Web | 17. října 2014 v 19:08 | Reagovat

Díky za pobavení :). Povinná četba všech blogerů. Jen tak dál :P

264 Jana | E-mail | Web | 28. prosince 2014 v 10:48 | Reagovat

O tomto článku jsem četla u Standa... Byla jsem zvědavá, cos vymňoukla - pravdu... Co jsem začala chodit do pravé a MIT svůj vlastni život a ne jen povídání s kočkama,tak i méně bloguji (souvisí to i s časem, samozřejmě). Každopádně perfektně napsaný článek!!! A jak Pise nademnou - povinna četba všech bloggerů :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články