Anonymous? Průser, řikám já.
20. ledna 2012 v 21:29 | Julie
|
Přebytečné názory
Těžko komukoliv mohlo uniknout, to co se děje. Nerada bych přeháněla jo, ale mě tahle akce se SOPA a hlavně role Anonymous v tom přijde jako hezkej začátek konce světa.Proč? Máte bandu týpků, co můžou takřka cokoliv, aniž by jim hrozilo, že za to budou potrestaní (protože kdyby americký vedení vědělo, jak je dostat, už dávno seděj). A velká moc bez odpovědnosti vede k velkejm průserům. Jak myslíte, že je třeba těžký se nabourat do programu, co hlídá, aby íránskej jadernej program v klidu spal? Já myslim, že zas takovej problém to nebude.
Přijde vám to ujetý? Mě ani moc ne. A mnohem ujetější mi příjde, že většina lidí Anonymous podporuje.
Spravedlnost vládne vysokému školství
3. ledna 2012 v 19:26 | Julie
|
Přebytečné názory
Samozřejmě, pokud nestojí v cestě nějakejm penězům. Článek o tom, co mě sere. Nechť tato jedovatá slina poslouží jako uvolnění přetlaku večer před nejhnusnějším zápočtem tohoto semestru, kteří někteří dělají na třetí pokus... jiní třeba až na šestý. Za pět účastí ve finále dostanete tričko (pardon to je AZ kvíz).
Naše vysoké školství je, zatím ještě, zadarmo. Prý proto, aby bylo spravedlivé a přístupné. Přístupné, no možná, dejme tomu, ale o tom jsme se bavit nechtěli. Spravedlivé? 3, 2, 1 ... Výsměch!
Co Vánoce, ale lidi...
27. prosince 2011 v 11:43 | Julie
|
Dopisy Winstonovi
Ahoj,
Je šestadvacátej prosinec, konec roku 2011 je tma, poctivá vesnická tma na malým nádráží. Ježíšek ten bůh knihomolů mi donesl Soukupovou, Zmizet, a celýho Magora, což není knížka do tramvaje. Soukupová se mi líbí, je to nabitý a obyčejně lidský. Ještě mám slíbený super Kmeny, co se těžko sháněj.
Taky si asi Ježíšek myslí, že mi smrděj nohy, dostala jsem totiž asi 30 párů pruhovaných ponožek, těch, co je nosim furt. Jenže mě nohy nesmrděj, i když nosim těžký boty. Koukala jsem jak zjara, když mezi tou haldou fuseklí byl i novej telefon, ten patlací. Zatím spolu trochu bojujem, jemná motorika, to nikdy nebylo moje.
Výborná vánoční nálada
22. prosince 2011 v 19:46 | Julie
|
Dopisy Winstonovi
... mi vydržela asi 15 minut. Už jste se bál, že je se světem něco špatně, když Julie neproklíná Vánoce kudy chodí a nevzteká se jen při vyslovení oné prosincové mantry? Upřímně, vánoční apatii (ne že bych se těšila, jen mě to letos neoralo) jsem považovala za jeden z příznaků blížící se dospělosti a důkaz šťastného života. A vono piču.
A kurva...
18. prosince 2011 v 12:14 | Julie
|
Hulákání z oken
Obávám se, že týhle zemi právě došli politici, kterejch bych si vážíla.
Děkujeme...
Demotivace je základ pokroku
12. prosince 2011 v 22:16 | Julie
|
Hulákání z oken
Pokud máte depresi, buďte si jistý, že vám k ní vesmír dá hodně rychle i nějakej důvod. Abyste si pro příště nevyskakovali, nevděčníci!
Srandičky, srandičky...
7. prosince 2011 v 18:38 | Julie
|
Hulákání z oken
...ale práce žádná...
Normální
5. prosince 2011 v 18:29 | Julie
|
Dopisy Winstonovi
Jsou prostě dny a noci, kdy ti vesmír nesedne a jen ze všeho nejvíc, chceš pořád vydechovat nebo se choulit. Svaly ztuhnou strachem a všechny malý potvary maj šanci, tě dostat na lopatky. A pak to spadne dolů a tvoje mysl zapomene, jako by to nikdy nebylo. Přijde to znova a ty to víš, jenže vždycky je to jako poprvé, překvapeně se diváš a nevíš.
Těžko říct, jak dlouho to bude trvat tentokrát, donutit se k čemukoliv, ačoliv sud se střelným prachem stojí na rozcestí zejtřejšího dne a ty zase budeš ležet a lát, že jsi měl začít dřív. Naneštěstí, pořád se to opakuje a na přehnaný nárkoy svýho okolí reaguješ apatií, kterou nejde zvládnout. Proč je všechno tak nenávidění hodný? Podivám se na někoho, vezmu jeho myšlenky, ať už z papíru nebo jinak. A mám chuť mu říct "Idiote". V těch dnech je jen jedna pravda a cokoliv vesmír udělá napříč, dráždí jako pohlazení mrtvou rybou.
Jak je důležité...
27. listopadu 2011 v 22:34 | Julie
|
Hulákání z oken
... znát cílovou skupinu svých čtenářů. (Aneb, co dělám, když mám dělat něco užitečnýho...)
Proč nemám ráda Daniela Landu
19. listopadu 2011 v 19:21 | Julie
|
Přebytečné názory
Už při zhlédnutí plakátů na slavné nacíčkovské turné Vozová hradba, jsem si klepala na čelo a ptala se, jak by mu tohle mohl někdo sežrat (a taky proč to nikomu jinému nepřijde tak sighajlfriendly). Po té co se nyní roztrhl pytel s názory, jak to bylo supr, jak konečně někdo řekl, to co si všichni myslí a jak by se měli všichni stydět, potlačuju chuť se jít vyzvracet a hodlám konečně říct, proč mě to děsí. Všem naráz, ne každému latentnímu nacíčkovi jednotlivě.
Jak jste již pochopili Landa pro mě JE NÁCEK. Rozhodně nedávám rovnítko mezi "národní hrdost" a náckovství, ovšem to jakým způsobem prezentuje své myšlenky on, pro mě touhle netolerantní a agresivní ideologií je.
Zde hledá